Co je náhradní plnění

Informace o náhradním plnění

Náhradní plnění slouží jako jedna z možností plnění povinného podílu. Dle zákona mají zaměstnavatelé s více jak 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, a to v 4% poměru k celkovému přepočtenému počtu zaměstnanců. Tyto možnosti jsou přesně tři:

  • Přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením
  • Odebrání služeb, zboží či zadání zakázek poskytovateli náhradního plnění
  • Finanční odvod státu

Náhradní plnění je výhodnou variantou plnění povinného podílu pro firmy, které nemohou přímo zaměstnávat OZP zaměstnance. Nabízí hned několik výhod:

  • pomůže Vám splnit povinný podíl
  • získáte touto cestou užitečné služby či zboží
  • ušetříte na odvodu do státního rozpočtu
  • nepřímo podpoříte zaměstnávání OZP osob 

Limit náhradního plnění

Stát limituje poskytovatele náhradního plnění limitem, do kterého mohou své služby poskytovat. Ten se rovná 36násobku průměrné měsíční mzdy za 1. až 3. čtvrtletí daného roku. Proto doporučujeme nenechávat zajištění náhradního plnění na poslední chvíli.    

Ohlášení o splnění povinného podílu 

Povinnost zaměstnavatelů

1. Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je podle § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti uložena povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4% povinného podílu na celkovém počtu jejich zaměstnanců. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přidělení k výkonu práce k uživateli.

2. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška).

Část druhá
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců

1. Do počtu odpracovaných hodin se započítávají všechny skutečně odpracované hodiny (tzn. i hodiny odpracované přesčas) zaměstnanci v pracovním poměru, včetně zaměstnanců pracujících na místech obsazovaných volbou nebo jmenováním.

2. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny:

- odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 81 zákona o zaměstnanosti nevztahuje (§ 147 zákona o zaměstnanosti - příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazení do obecní policie, občanští zaměstnanci ozbrojených sil České republiky, báňští inspektoři a členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby),

- odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

3. Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny:

  • v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
  • v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu,
  • v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné.

4. Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby.

5. Do počtu neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny, se nezapočítávají:

  • doby pracovní neschopnosti, za které nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění,
  • doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená).

6. Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů.

  • Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se provádí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele.
  • K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/web/cz/plneni-povinneho-podilu-ozp

Jaké služby lze odebírat v rámci náhradního plnění? 

Nejvhodnějším řešením pro jakoukoliv společnost je odběr tzv. podpůrných činností. Každá společnost řeší na denní bázi úklid, zabezpečení, údržbu nebo office management. Taková činnost vyžaduje nejen finance na mzdy, ale je spojena i s řešením administrace, personalistiky a vyžaduje především čas.   

Profesionální bezpečnostní agentura jako je D.I.SEVEN Vám zajistí například tyto služby a to v rámci náhradního plnění: